Ráda bych se s vámi podělila o téma zabývající se funkcí nohy, protože právě postavení nohou, je klíčovým prvkem bolestí pohybového aparátu. Postavení nohou nám umožňuje projevovat základní lokomoci člověka, tedy chůzi. A chůze jak dobře víme, velice úzce souvisí s naším držením těla. Pokud je tedy postavení nohou špatné, ovlivňuje to nepříznivě celý posturální systém a vznikají různé svalové dysbalance a bolest. Proto je postavení nohou a správně provedený krok velmi důležitý prvek.
Noha je terminálním článkem končetiny, která plní specifickou lokomoční funkci. Pro tuto funkci je nezbytné, aby správně plnila funkci statickou (nosnou) tzn. funkci opory vzpřímeného těla, dynamickou (lokomoční), která je nezbytná pro chůzi a běh a adaptační sloužící ke tlumení nárazu. K tomu je potřeba, aby byla dostatečně flexibilní, ale i rigidní. Pružnost nohy zajišťuje tvar jednotlivých kostí, jejich vzájemná ligamentózní struktura a fixace nožních kleneb svalovým aparátem bérce a nohy.
Základem pro správnou funkci a stabilitu nohy je, aby byla podepřená ve třech bodech, mezi kterými musí být těžiště. Tzn., že noha má tři opěrné body; hrbol patní kosti, hlavička prvního metatarzu (bod na malíkové straně zespodu) a hlavička pátého metatarzu (bod na palcové straně zespodu). Mezi těmito třemi opěrnými body je vytvořena nožní klenba podélná a příčná, která chrání měkké tkáně plosky nohy a umožňuje tím její pružný nášlap. Pro pružnou chůzi, stoj a pohybové stereotypy je nesmírně důležité udržení právě obou kleneb. Klenby jsou udržovány pasivně; tvarem a architektonikou kostí, klouby a vazy a aktivně; pomocí svalstva nohy a bérce. Její dynamickou adaptaci zajišťují smyčky dlouhých lýtkových svalů, které fungují jako třmen podporující klenbu při zátěži. Při poruše ligamentózního nebo svalového aparátu dochází ke změnám tvaru nohy a tím k deformitám.
Tak a konečně se dostáváme k nejdůležitější části a tou je fáze kroku, která je nezbytná pro správnou funkci posturálního systému.
Krok se skládá ze dvou základních fází, z fáze švihové a z fáze stojné. Fáze stojná je doba, kdy je noha v kontaktu s podložkou.
Fáze kroku: 1. Počáteční (iniciální) kontakt paty s podložkou – v této fázi končí švihová fáze kroku a začíná fáze stojná. Pata dopadá na podložku a poprvé se jí dotýká, a to svým zevním (laterálním) okrajem, je tedy v supinačním postavení.
2. Plný kontakt paty s podložkou – pata dolehne celou plochou na podložku, pronační pohyb. Přední část nohy je ještě nad podložkou a chystá se na uchopení podložky. Prsty jsou roztažené, klenby jsou oploštělé.
3. Plný kontakt chodidla s podložkou – celá plocha plosky nohy se opře o podložku. Klouby nohy jsou v neutrálním postavení.
4. Odlepení paty a odraz špičkou nohy – v poslední fázi stojné fáze kroku se odlepí pata. Nejprve její vnitřní část (mediální) okraj, poté zevní (laterální) okraj. Noha provádí supinaci, prsty nohy drží podložku a jsou při tom ve flexi a addukci, obě klenby se vyklenují. Po odrazu se kotník dostává do dorzální flexe, flexe v kotníku a začíná švihová fáze.
Doporučuji vyzkoušet!!! Uvidíte, co všechno vám prozradí vaše tělo. Nehledě na to, že právě chůzí prozrazujete „Vy“ mnohé nám. Chůze vypovídá nejen o vašich svalových dysbalancích, ale vypovídá i o vaší náladě, prezentuje vaši osobnost.
Myslete na to:)
Příště se můžeme věnovat třeba správnému postavení těla ve stoji:)